V tomto článku bych rád porovnal akciové fondy (některými společnostmi označované také jako dynamické fondy) v rámci doplňkového penzijního spoření (DPS). Domnívám se, že tomuto tématu není věnována taková pozornost, jakou by si zasloužilo. Jedná se o masivně rozšířený nástroj, který díky státní podpoře, příspěvkům zaměstnavatelů a daňovým úlevám využívají v Česku miliony lidí.
Doplňkové penzijní spoření je tu s námi už zhruba 13 let. To stále není dostatečně dlouhé období na to, abychom mohli dělat definitivní závěry o výkonnosti jednotlivých fondů. A právě v tom vidím hlavní překážku.
Lidé si často zakládají DPS tam, kde už mají například běžný účet, protože produkt vnímají tak, že se mezi společnostmi příliš neliší. Rozdíl však může být ve skutečnosti extrémní. Každá společnost si vytváří vlastní fond a drží zcela odlišná aktiva v různých zemích. Získat jasný přehled bývá složité, protože některé instituce nezveřejňují ani základní geografickou alokaci či přesný podíl akcií. Existují ale i světlé výjimky.
Poplatky vs. výnosy: Proč se zajímat o složení?
Z hlediska státem regulovaných poplatků lze předpokládat, že všechny společnosti budou mít víceméně stejné náklady, jelikož konkurence v tomto ohledu není příliš silná. Standardní poplatek činí 1 % z celkové hodnoty portfolia ročně a 15 % ze zhodnocení.
Celková výše tohoto poplatku tak může u akciového fondu dosáhnout přibližně 2 % ročně, což je ve srovnání s nízkonákladovými ETF opravdu vysoká částka. Z dlouhodobého hlediska tento poplatek nedokážou kompenzovat ani daňové úlevy, ani státní podpora.
Pohled Gaučového investora: Bez příspěvku zaměstnavatele má tento produkt pro průměrného investora jen malý význam. Pokud ale příspěvek od zaměstnavatele máte, je obvykle velká škoda jej nevyužít.
Prošel jsem výroční zprávy všech osmi penzijních společností na trhu a zaměřil se na akciové (dynamické) fondy, které dávají pro dlouhodobý horizont největší smysl. Zde jsou data. (Poznámka: Údaje vycházejí z posledních zveřejněných období, alokace se v čase přirozeně mění, ale dobře ukazují strategické směřování fondu).
Detailní pohled na jednotlivé fondy
Česká spořitelna
Dynamický účastnický fond nemá čistě akciové složení. Tvoří jej 85,9 % akcií, 4,1 % dluhopisů a 10 % nástrojů peněžního trhu. Od svého založení (1. ledna 2013) dosáhl průměrného ročního výnosu 6,88 %. Geograficky dominuje USA (58 %) a nezanedbatelný podíl má Německo (18 %).
UNIQA
Tento fond má ze všech sledovaných nejvyšší alokaci v USA, a to 71 %. Jde o skutečně akciový fond, kde 98 % tvoří akcie a zbylá 2 % hotovost. Na trhu je dostupný necelých šest let a za tuto dobu doručil průměrný roční výnos 12,2 %.
Komerční banka
Akciový účastnický fond drží 90 % akcií a 10 % na peněžním trhu. Geograficky se skládá z 44,4 % amerických akcií, 35,2 % evropských akcií a překvapivě vysoké alokace do ČR (11,6 %). Od založení (24. ledna 2013) dosáhl průměrného výnosu 5,13 % p.a.
Generali
Na rozdíl od předchozích se tento dynamický fond zaměřuje primárně na Evropu. Americké akcie tvoří jen 36 %, zatímco západní Evropa 32,8 % a střední/východní Evropa 14,3 %. Složení je z 95,3 % akciové s drobným podílem dluhopisů (0,8 %) a hotovosti (3,9 %). Průměrný výnos od založení (18. ledna 2013) je 6,4 % p.a.
Conseq
Tento fond má poměrně nekonvenční složení. USA tvoří pouze 27,9 %, hlavní slovo má Evropa (36,1 %) a rozvíjející se trhy (18,6 %). Fond drží 95,8 % akcií. Průměrný výnos od založení (19. února 2013) činí 9,44 % p.a.
Fondy s nekompletními daty (ČSOB, NN, Allianz)
U těchto společností nebylo možné dohledat přesné geografické rozložení.
- ČSOB: Drží 96,1 % akcií (převážně USA, Belgie, Německo, Irsko). Výnos od založení (konec r. 2013) je 7,91 % p.a.
- NN: Růstový fond se skládá z 96,7 % akcií. Od března 2015 má průměrný výnos 8,4 % p.a. (za posledních pět let dokonce 15,43 % ročně).
- Allianz: Od založení v lednu 2013 má fond průměrný výnos 5,11 % p.a. Podíl akcií lze z výroční zprávy odhadnout jen na zhruba 81 %.
Globální zrcadlo: Jak si česká penzijka stojí proti zbytku světa?
Dívat se na geografické složení jednotlivých fondů je fajn, ale samotná procenta nám toho moc neřeknou, dokud je nemáme s čím porovnat. Zkusme si tedy vzít na pomoc tvrdý referenční benchmark – něco, co reálně odráží, jak dnes vypadá globální akciový trh.
Ideálním zástupcem je populární globální ETF VWCE (Vanguard FTSE All-World) nebo legendární index MSCI World. (Pro pořádek: ETF VWCE se od MSCI World liší v podstatě jen tím, že do svého koláče přimíchává navíc i akcie rozvojových trhů).
Když se podíváme pod pokličku těchto „etalonů“ globálního investování, narazíme na ten nejzajímavější fakt vůbec: dominanci USA.
- Americké akcie dnes tvoří neuvěřitelných 71 % indexu MSCI World.
- V širším ETF VWCE je to 64 %.
I když se tyto nástroje hrdě nazývají „globální“, realita je taková, že americké firmy dnes táhnou světovou ekonomiku.
Pro srovnání, index MSCI World zaznamenal za méně než 40 let průměrný roční výnos přibližně 10,5 %.
A jak na to reagují čeští portfolio manažeři v DPS? Když se podíváme zpět na naše grafy, zjistíme poměrně smutnou věc: podíl USA je v několika českých fondech výrazně nižší, než velí globální standard (jedinou světlou výjimkou, která drží krok, je fond od UNIQA).
Zatímco celý svět se tak z velké části veze na vlně amerického růstu, česká penzijka často „brzdí“ výkonnost tím, že se přehnaně soustředí na Evropu nebo lokální středoevropský rybníček.
Závěr
Příjemně mě překvapilo, že většina společností dnes ve výročních zprávách zveřejňuje důležitá data, jako je geografická distribuce a alokace aktiv. Lze díky tomu ukázat na ten nejlepší fond? Rozhodně ne. Můžeme se ale konečně přestat dívat jen na výkonnost za posledních pár let a rozhodovat se více strategicky.
Jak je vidět, fondy se od sebe zásadně liší. Některé mají v akciích téměř 100 %, jiné mnohem méně. Některé věří v růst USA, jiné mají dominantní pozici v Evropě nebo sázejí na rozvíjející se trhy či Českou republiku. Pokud si skládáte vlastní investiční portfolio, je důležité tyto informace znát, abyste svůj penzijní fond mohli smysluplně zasadit do celkového obrázku.
Doplňkové penzijní spoření je pro miliony lidí závazkem na několik desítek let. Rozdíl mezi volbou vhodného a méně vhodného fondu může v budoucnu znamenat rozdíl i v řádu milionů korun. Rozhodně se proto vyplatí věnovat výběru trochu času.